kvd Kiev Damaskin 27
source

1: Ms҄cá ʾaprílïa ,a҃´, ʾi є҃ju ndélę, gr. - Thēsauros Damaskinou 1751 s.431-441
Bakačič - NBKM 327 (Athos, 1691) l.266r-277v
st҃ǫę četiridésetnicu. Bakačič: velikago posta
2: žítïe ʾi žíznь prpdóbnye marï´e ʾєgpТenini,
3: metafrásta po ʾwbštem ʾęzýce, wt monxa poslědnag҄ damaskı´na ʾipodïákona ʾi ʾoučítelja.
4: Vélïe někoe dobro єs҄ ljúbymici pokaánïe.
5: ʾi čtô tákovo єs҄,
6: ʾjako vъsákь čl҃kь sp҃saє´t se.
7: vъsákye grě´si ʾwmívaetь.
8: vъsáky zlóby wtsě´kaetь.
9: ně´s҄ nikoì grěx ʾє´že ne praštaetь b҃ъ ʾєgdà kaeT se čl҃kь.
10: pokaánye tvóritь velїa
rados҄ na nbs҄xь, ʾi b҃ou ʾi aˇg҃glwm, sic
11: ʾjakóže povelě` ʾi g҃ь vъ st҃mь ʾєѵg҄lïi,
12: rádos҄ Lk 15:7
bývaetь nâ nbs҄y ʾw ʾedínwm grě´šnice kájuštim se. wiktionary for ginetai: 3sg.prs or ipf future, Zogr.: bǫdetъ
13: pokaánye єs҄ ʾočišténïe dš҃i čl҃ku, ʾi vtóroe kršt҃énïe.
14: zanè ktô ʾwskvrъ´nitь prъ´voe kršt҃enïe sъ grě´xmi, pakỳ sъ pokaányemь prïʾwbrě´taetь.
15: pokaánïe єs҄ velïa polzà grěšnomu čl҃ku,
16: ʾjakóže svdětelьstvujutь knígy crk҃vě našeì.
17: wt tákovoe pokaánïe sps҃oše s҄ mnóźy grěšny čl҃cy.
18: ʾi ne tъ´čïju sps҄še se,
19: nь^ ʾi st҃yi býše
20: ʾi poklanjáem se ʾi my̏ dn҃ьšnỳ dn҃ь.
21: ʾjakóže ʾi st҃a mrï´a ʾєgíptenini ĭže bě̏ bludna ʾi grě´šna ženâ,
22: ʾi tъ´kmo ʾjako pokaá se ʾi pósti se, ʾost҃i se
23: ʾi počté se wt b҃a ʾi wt čl҃kь.
24: tȍe st҃ye grě´si ʾi pokaánye xóštu povedati dns҄ь ljúbymici.
25: ʾi ségo radì ml҃ju
bg҃oljúbïe vaše, Thēsauros: τὴν αὐθεντίαν σας
26: poslušaíte slovesà sъ vъsakym priležánïemь, da razúměete ʾi
navíkněte, kóliko Miklosich: navyknǫti ʹmanthanein, discereʹ
vъzmagaetь pokaánïe čl҃ku. Miklosich: vъzmagati ʹdynasѳai, posseʹ
27: vъ stráni palestinskye, bě̏ ně´ky
sšt҃énĭ ʾinókь < ἱερο-μόναχος
28: zosíma ʾimě ʾєmû.
29: bě´še ž҄ stárcь tъ̏, vъ mnózěi dobrodě´teli.
30: ʾi tóliko bě̏
gověínь vъ dobrodětelěx, ʾєlíko mnózy ʾinócy wt ʾokrs҄tъnyix monástyrěx, prixóždaaxu mnógašti poslúšati slovesà wt ʾoústь stárca tógo. Thēsauros: φημισμένος
31: sъtvóri bô vъ tómь monastíri,
ʾíže býs҄ petʹ ds҄etь ʾi trȉ lě´t҄. < ideže ?
Bakačič: vъ njemže bě
32: potom prïíde ʾєmû pomýšlenïe tákovoe.
33: ʾjako
ʾєdà ʾwbrě´štet se ktô ʾє´že poʾučíti me ně´koe dělo ʾinočъ´skoє. Thēsauros: τάχατες
34: єs҄ lì ktô ʾíže nikogdà ne trebuetь ničtô, nь^ єs҄ vъ vsě´m sъvrъ´šenь;
35: єs҄ lí že ktô vъ pustíny, ʾíže me prěʾumnózit҄ vъ dobrodě´telěx;
36: sï´a
vъspimínašε stárcь, ʾágg҃lь gn҃ь ʾjaví se Thēsauros: ἐνθυμούμενος, Bakačič: sia pomyšljajuštu starcu
37: ʾi gl҃a ʾєmû.
38: zosimâ, dobry ʾi velíci sut҄ ʾi tvoì dobrodě´telei,
39: nь^ poidì nь^ ʾıʾwrdánscěi rěcě`. vъ
monastíri ʾíže єs҄ támo blízь, da vdíši ʾi nỳe veličaíši vъ dobrodětelěx wt tébě. Locative used denoting direction, cf. Bakačič: Nь poidi kь Iordanu rěcě vь monastyr (...)
40: vъstà ăbïe stárcь,
41: ʾi poíde vъ ʾwnom
monastíri. sic
42: ʾi vъložì meТánïe
43: ʾi ʾwstà Тámo.
44: ʾobýčaĭ že ʾiměáxu ʾinocy ʾwnì.
45: ʾjako čísti pondelnikь ʾisxoždaáxu vъ pustíni kъždo vъsáky
46: ʾi sъtvóraaxu tamo daže do ndéle cvě´tonósnye.
47: po ʾwbýčaju že bô monastírskomu, ʾizýde ʾi stárcь zosimâ.
48: ʾi
prěšdь ʾıʾwrdánь sъ ʾinìmi ʾinóci. sic, Thēsauros: ἐπέρασε, Bakačič: prěide
49: ʾjakóže bô razlúčiše s҄ drug҄ drúga, prïíde ʾєmû pomýslь
vъníti vъ vъnutrnǫę pustínju, Bakačič: da vьnídetь glьbóko vь pustýnju, edà káko wbrě´štet ně´koego stárca pustýnnika da ouslýšit ně´koe slóvo Bžie wt njégo
ʾєdà ʾwbrě´sti někoʾegò stárca posТníka, ʾouslýšati ně´koe slovo bž҃ı´e wt négo. Thēsauros: μή+να
50: ʾi
xóždaše, prispě čás҄ pěti služb҄u svojù. Thēsauros: πηγενάμενος, Bakačič: iduštu emu
51: potwm stà na vъskot҄.
52: ʾi ml҃jaše s҄.
53: ʾi támo
stojuštu. vídě ʾjako sénь ʾíže ʾjavljáše s҄ člčs҄koe tě´lo. Thēsauros: στεκόμενος, Bakačič: tamo stoe i m-le se vidě
54: pomně pomně stárcь ʾjako єs҄ privíděnye běsw´vskoe,
55: ʾábïe sъtvóri krs҄tь svoì,
56: ʾє´gdá že sъvrъ´ši slúžbu svojù. ʾouzrè ʾjavlenně
57: ʾi xóždaše čl҃kь kъ désnuju ʾєgò stránně.
58: ʾi tě´lo ʾєgò, bě´še črъno ʾw mnózě.
59: vlásï ʾєgò bě´xu běli ʾjakóže
bubákь. Thēsaurus: παμπάκιον
Max Fuchs (1835) Neugriechische Gespräche, Augsburg: Karl Kollmann. 26: bambakion, bampakion, pampakion, daraus abgekürzt bambaki. Nach Suidas muss man pambaѯ schreiben < bombiѯ ʹSeidenwurmʹ (> sl. *bǫbak-ъ > srb. ? Bakačič: bumbakь)
60: próč҄e běxu máli.
61: tъ´kmo dáže do rámu ʾєgò dospevaáxu. Bakačič: tьčiju do ramenь ego dosezaxu
62: ʾi ʾjakóže ʾєgò vídě stárcь,
vъzradуva se ʾw mnózě. ligature ау with supersc. д
63: káko ʾwbrě´te ʾwnò ʾíže prošaáše.
64: ʾi ʾábïe načè tečáti po nem.
65: ʾi ʾjakož҄ vídě ʾjako tečet҄, zosímâ Sentences fused, cf. Thēsauros: καὶ ὡς τὸν εἶδεν, ὅτι τρέχει ὁ Ζωσιμᾶς ἐκεῖνος περισσότερον ἔφευγεν. ἀλλὰ ὁ Ζωσιμᾶς (...)
Bakačič: Onьže egda vidě jako tečetь Zosima, běžaše ot njego. Nь Zosima (...)
66: ăšte ʾi bě̏ stárcь, proč҄é téčaše mnóžae.
67: ʾєgdà priblíži se blízь ʾєliko slýšati se glas҄. vъspláka se stárcь
68: ʾi gl҃a kъ nemu ʾíže ʾjávljaše s҄.
69: počtô radì běgaeši grěšnomu, rábě bž҃ïi.
70: počtô me sъmúštaeši sTastárca, ʾi ne stoíši bls҄vyti me.
71: stanì radì ljúbvě xv҃ě,
72: ʾjako єˇsmь stárcь
73: ʾi ne mg҄u posledovati ti.
74: sï´a běsedujuštu stárcu ʾi téčeštu,
prispě na ʾєdnom The subject seems ot agree with the subordinate dative absolute, cf. Bakačič: Sia g-le starьcь i tekii sь slьzami pristiže (...)
mě´stě ʾíže bě´še ʾjako súxy potьkь málь. sic
75: ʾwn že ʾíže ʾjavljáše s҄ sъníde
76: ʾi pakỳ vъzýde.
77: stárc že stà
ne možaáše prěíti, Bakačič: ne mogii da prěidet
78: ʾi plákaše mnóžae.
79: togdà wtvěšta wˇnь ʾíže ʾjaví se,
80: ʾi gl҃a kъ zosímě.
81: prostí me ʾavvâ zósima g҃a radì.
82: ne mógu státi viděti me. The translator automatically gives infinitives for να-phrases, cf. Bakačič: ne mogu da stanu da me vidiši
83: ʾjako єˇsmь naga ʾjakóže me vdíši,
84: ʾi ʾíno єˇsmь ženâ.
85: próče ăšte xóšteši sTostoáti, vrъ´zy mi ʾєdínu wt rízь tvoix Bakačič: obače ašte xošteši da stanu
ʾwblěšti se, Bakačič: da obleku se
86: ʾi togdà vdíši me podati mi ml҃tvu tvojù. Bakačič: i togda da me vidiši i podasi mi m-litvu svoju
87: ʾjakóže bô slýša zosíma. ʾjako ʾiměnem ʾєgò vъzvà, počjúdi se
káko bys҄ prozórliva. Bakačič: jako bě prozorliva
88: próč҄e vrъže ʾєdínu rízu vétxu,
89: ʾi togdà poidè
90: ʾi sъtvóri mεtánïa.
91: próč҄e ʾjavleí se, sъtvóri metánïa
92: ʾi na mnóg҄ čás҄
stojušti promýšljajušti ʾoboȉ. sic, Thēsauros: ἐστέκονταν πρꙋ́μιτα, Bakačič: nicy ležaxu oboi
93: ʾi drúg҄ drugu gl҃júšti, Bakačič: i edinь drugomu gl-aše
94: bls҄vi me rábě bž҃ı´i.
95: ʾi
na mnw´gь čásь gl҃a ženâ ʾwnâ, Bakačič: po časě mnogom g-letь žena onaa
96: ʾavvâ zósima. tébě podbaet҄ bls҄viti me.
97: ʾjako єˇsi sšt҃énikь b҃a výšnjago.
98: ʾjako mnógašti stoíši vъ st҃mь žrъtьvníce Bakačič: i množiceju prědstojalъ esi oltaru s-tomu
99: ʾi ml҃iši b҃a
radì Bakačič: o sьgrěšeniix drugix
ʾině´x grěsěxь. !
100: ségo radì ty̏ me bls҄vi.
101: Togdà gl҃a zósima
102: st҃aa bž҃ı´a. Bakačič: O svetico B-žia
blgdtь tvoà ʾjavljaє´t se množaíša wt moix. Bakačič: darovanie
103: ʾjako єˇsi prozórliva,
104: ʾi znáeši ʾimě moè, ʾi káko єˇsmь sšt҃énnikь.
105: ségo radì ml҃ju ti se mnógo
106: ty̏ me bls҄vi.
107: ʾjakóže bô vídě ženâ wnâ ʾíže ʾjavi sè
ʾjako próč҄e ne Bakačič: jako k tomu ne Bl-goslovljaetь eje
bls҄vitï ju, vъstà sáma infinitive for non-indicative (conative) present tense (Thēsauros: εὐλογεῖ)
108: ʾi gl҃a
109: b҃ъ st҃yi ʾíže ljubit҄ sps҄énïe grě´šnikwm,
tъȉ da bls҄vít te. Bakačič: tь te da Bl-svitь
110: togdà vъsТà ʾi stárcь zósima.
111: wtvě´šta st҃a
112: ʾi gl҃a kъ zósimě.
113: ʾavvâ zósima počtô radì
potrúdi se ʾi prïíde daže do zdȅ víděti ʾєdínu ženû grě´šnu. Bakačič: potrudilь se esi i prišelь esi
114: proč҄e ponéže te prinése b҃ъ daže do zdȅ, rci mi
115: káko sútь xrs҄tïáni.
116: káko єs҄ mírь,
117: káko
sǫt҄ cárïe. sic
118: káko sǫt҄ crk҃vě xv҃ě`. Bakačič: Kako estь i Crь-kovь X-va
119: wtvě´šta stárcь
120: ʾi gl҃a,
121: vъsà dóbra sǫt҄ za ml҃tvь tvoix mt҃i prpdóbna.
122: nь^ ml҃i b҃a tě´x radì, ʾi ʾw mn^ě radì.
123: ʾjako ségo radì potrúdix se
toliky pútь grěšny. Thēsauros: τόσην ϛράταν ὁ ἁμαρτωλός, Bakačič: tolikь putь azь mnogogrěšnyi
124: gl҃a ʾemû ženâ ʾwnà.
125: ʾavvâ zósima. tebe podbáetь ml҃iti se b҃u ʾw mn^ě radì.
126: próč҄e poneže mi
povelěvaeši, sъtvóriti poslušánïe. Bakačič: ponježe mně veliši, sъtvoru poslušanie
127: togdà stà na mnwg҄ čas҄
128: ʾi ml҃jaše se st҃aa.
129: ʾi glas҄ wt ʾoústь єˇe ne slíšaše se.
130: ʾi stárcь pade
prěžde na zémli, Bakačič: nicь na zemlju
131: ʾi gl҃aše g҃i poml҃ui.
132: próč҄e po čásě mnogom, vъzvódě ʾꙫ´či svoì,
133: ʾi ʾoúzrè ʾjako єs҄ ženâ, ʾєdínь sъženь wt zémle vyše
134: ʾi ʾjakóže ju vídě. vъlóži vъ ʾumь svoì ʾjako xóštet҄ býti někoe
prividěnïe běsóvʹskoe. Bakačič: mьčtanie
135: ʾi
sъmněše s҄ ʾjako ml҃ít se. Bakačič: pritvaraetь sebě, Sv.d. struva sa
136: togdà wtvě´šta ženâ ʾwnà
137: ʾi gl҃a.
138: koà pomýšlenïa tvoà ʾavva zósima.
139: ʾi vъ ʾumě svoemь vъlʾágaeši ʾjako єˇsmь privíděnïe.
140: ženâ єˇsmь grěšneíša páče míra vъsego.
141: Togdà sъtvóri krs҄tь svoì po vъsè tě´le svoeˇmь.
142: ʾi gl҃a kъ stárcu,
143: b҃ъ da nas҄ ʾizbávitь wt sъblázny dïávolskyix.
144: togdà zósima pade dólu
na zémly sъ slъ´zami mnógymi. Bakačič: na zemlju
145: ʾi ʾwséza nózě st҃ěi, Bakačič: i et se za nozě s-tye
146: ʾi gl҃a kъ néi
147: zaklinjáju te rabo ʾistínnago x҃a b҃a.
148: rъci mì káko ʾobrě´te se zdȅ vъ pustínju. wt kdǫ ʾєsì.
ʾi káko póstiši se. ʾi kóliko vrěme ʾimáši zdȅ. Bakačič: i kako posti se
149: skáži mi ljúbvě radì bž҃ı´e.
150: ne sъkrí mi ničtô.
151: ʾjako syx radì bl҃govóli b҃ъ ʾi
víděti te. da ʾuslýšu ʾi ʾázь polzu wt slóvesь tvoix. Bakačič: da te viždu. jako da slyšu i azь i da polzuju se ot slovesь tvoix
152: zanè ăšte ne by xótělь b҃ъ
víděti te, Bakačič: da te viždu
ne byx xódilь toliky put ăzь stáracь ʾi ne móštnь. ʾíže nikogdà ne mógoxь vъnь ʾizýti wt Bakačič: ne moglь byx prěiti
kélïju moju. sic, Bakačič: ot kellii moeje
153: ʾjakóže bô vidě st҃a slovesa ʾi slъ´zy ʾєgo, gl҃a kъ zósime,
154: ʾávva zosimâ. sramljú se grě´šna
povědati dě´la moà, Bakačič: da ti povedaju
155: ʾjako sut҄ plъ´na sramь. Bakačič: zane plьna sutь studa i srama
156: próč҄e da ʾispověždu ti dns҄ь ʾjavlεnno kъ st҃nju ti. Bakačič: obače xoštu da ta ispovědaju
157: ăzь čs҄tnyi stárče ʾє´smь wt ʾegipTa.
158: próč҄e rodítelïe moì žíše Bakačič: živym že ešte suštim roditelemь moim, běžaxь (...)
159: ăzь ʾiměx *vı* lě´t.
160: ʾi ʾábïe ʾwstávix róditelïe mói,
161: ʾi běžax vъ ʾalεѯándïju.
162: ʾi támo byx blúdnica ,z҃ı, lě´t҄,
163: ʾi tóliko byx vъ grěsě´x bestǫ´dna, ʾjako tъkmo da prixódet҄ mnozŷ kъ mn^ě, ne vъzýmax
ničžóže, sic
164: (n/a)
165: ʾi tóliko běx níšta, ʾjako wt rǫ´ky moeĭ živěx.
166: kogdà sъ
furku, sic, makedonski.info: фурка ʹvid vreteno za predenjeʹ, rechnik.chitanka: хурка
167: kogdà sъ ʾině´mi rabotami.
168: vъ ʾєdínь bô dnь ʾizýdox vъs kraì móra.
169: ʾi ʾúzrex množь´stvo mnógo čl҃cy, ʾíže vъxóždaxu vъ kórablь ně´ky velíkь.
170: ʾi ʾjakóže ʾix viděx vъprosix ʾєdínogo wt nyx.
171: gdȅ xódet҄ čl҃cy ty̏.
172: ʾi rč҄é mi
173: ʾjako vъ ʾıʾєrls҄mь xódimʹ.
174: zanè nn҃ja prispě´vaetь dn҃ь vъzdvižénïa.
175: Togdà gl҃axь kъ nému
176: ʾєdà xotet li ʾi méně;
177: gl҃a mi wˇnь.
178: ăšte ʾimáši wtkúpь da podási, niktóže te ne
zabavljáetь. Bakačič: nevьzbranit
179: wtvě´štax
180: ʾi
gl҃aáxь ʾєmû. Bakačič: rekoxь
181: wtkúpь ne ʾimám
182: nь^ ʾimám tělo moè. ʾi pítati se ʾi xóditi ʾi dáže do ʾıʾєrs҄lma bezь wtkúpa.
183: wˇnь ʾjakóže slýša slovesa moà, wtʾíde smějúšti wt meně.
184: ʾáz že ʾavva zósimâ. ne ʾjako ʾimáx dobrь sъvě´tь poíti vъ ʾıʾєrls҄mь
185: nь^ vъsxótěx prïʾwbrě´sti ʾi ʾiněx člcěx҃, da sъtvóru xoTěnïe svoè.
186: rékox ti ʾavvâ zosimâ.
187: ne ponuždaí me réšti po naprěd.
188: ʾjako ʾwskvrъ´njaju vъzduxъ ʾi zémlju sъ slóvesi moími.
189: sï´a rč҄e st҃aa
190: ʾi ʾoumlъ´ča.
191: togdà gl҃a ʾеĭ stárcь.
192: rcí mi mt҃i prpdobna daže do kóncà.
193: ʾi ne sъkrivaì ničtóže wt méně.
194: pakỳ wtvě´šta st҃a
195: ʾi gl҃a ʾєmû.
196: ʾavvà zosimâ poneže me ponúždaeši, réšti ti ti ʾi po naprěd,
197: ʾábïe povrъ´gox fúrku mojù
198: togdà, ʾi tékox vъ ʾєdínь kórablь wt wněx.
199: ʾjako bě´xu ʾi ʾinì kórable gotovi poíti.
200: ʾi víděx ds҄étь junoše krásnyx ʾíže xótěxu vъníti vъ kórablь.
201: ʾi gl҃axь ĭmь
202: vъzmete ʾi méně sъ sóboju,
203: ʾi podádite wtkúpь meně radì.
204: ʾi xóštu vi ʾiskúpiti. Bakačič: xoštu vam iskupiti se
205: ʾwní že ʾjakože slýšaše vъzeše me vъ kórablь.
206: ʾi ʾєlíci grěsi sъtvórix tamo ʾavvâ sramljaju sę pově´dati ti.
207: próč҄e
sȅ tъ´čïju čjuždu se káko ne rastrъže se móre požrěti nas҄ vъsě´x ʾíže bě´xomь. Bakačič: semu
208: nь^ ʾєlʹma b҃ъ ʾwžídaše pokaánïe moè. Bakačič: Nь jakože mnit mi se ožidaše B-ь pokaania moego
209: ʾjakóže ʾizýdox ʾizь kórablja, ne dovólni mi běxu prěždnye moì grě´si. Bakačič: Egda že izydoxь iz korablja, ne dovlěše mi prьvy moi grěsi
210: nь^ poískax ʾi ʾíněx ljúblennikь množaíši.
211: ʾєgdà prispě` dn҃ь vъzdvyžénïa, ăz že ʾjakóže ʾi prěžde tvórex grěx.
212: víděx že čl҃cy nóštïju ʾiždé vъxoždaáxu vъ crk҃vь
213: poslédstvovax bô ʾi ăzь, tъkmo da zrù ʾjunóše.
214: ʾєlíko že nuždaáx se vъníti daže do vrátь ĭnь
ʾizreváše me Miklosich: izrěvati ʹextrudereʹ
215: ʾi ne ʾwstavljáše me vъníti.
216: ʾєgdà že vъxóždaaxu vъsì vъ crk҃ovь, ʾázь próč҄e ne vъzmógox vъníti vъnь`,
217: trȉ ʾi
čeTiri krátь pokusix se vъníti, ligature Tи
218: ʾi próč҄e ne vъzmógoxь vъniti.
219: togdà poídox
220: ʾi stax vъně` vъ ʾєdínь ʾuglь`.
221: ʾi stojúšti mi támo vъspominax ʾjako wt sъgrěšeni moix ne mógu vъníti.
222: ʾi ʾjakóže vъspákax se grěx radì moix, víděx više meně
223: ʾi bě̏ ʾєdína ʾikóna
prčs҄tina, ~ prčstyę !
224: ʾjakóže ju viděx proslъ´zix se
225: ʾi rex.
226: dv҃o vldčce bc҃e, ʾíže rodila єˇsi g҃a nášego ʾıѵ҃^ x҃à. razuměx ʾjako né smь ds҄oína zreti st҃uju tvojù ʾikónu, radì mw´gyx moix grěsěx,
227: ponže ségo radì býs҄ b҃ъ čl҃kь, radì da prizovet҄ grě´šniky vъ pokaánye,
228: pomózy mi ʾi méně vъniti vъ crk҃vь. víděti drě´vo ʾíže raspét se sn҃ь tvoì radì grě´xy moè. ʾi prolïa st҃ǫę ʾєgò krъ´vь radì da sp҃sétь grě´šniky,
229: ʾi ăšte spdóblju se víděTi ʾєgò. tébě vъlagaju ʾisporučnicou kъ sn҃u tvoeˇmu, ʾjako próč҄e ne ʾwskvrъniti mi plъt҄ mojù,
230: nь^ ʾjako že ʾizýdu wt crk҃vě, ʾidéže me nastáviši poídu.
231: sïa rexь
232: ʾi prïeˇxь máloe ʾutěšénïe.
233: potom sъměsix se sъ ʾinímy čl҃ky,
234: ʾi vъnidox vъ crk҃ovь.
235: ʾi próč҄e niktóže ne zabavljáše me ʾjakóže prъvi krát҄.
236: nь^ ʾjakóže prěžde zabavljáemь, Táko skórěe vъnútrь vъ crk҃vь.
237: ʾi ăbïe strax ʾi trépetь me vъsprïetь ʾєgdà víděx drě´vo krs҄tnoe.
238: padox na
zemlì dolě` superscript е
239: ʾi poklonix se sъ slъzami. st҃mu ʾwnómu drě´vu.
240: ʾi ʾjakóže pokloníx se, tekwx pakỳ na mě´stě ʾidéže bě̏ vъʾwbráženna bc҃a.
241: ʾi sъ slъ´zami plačjúšti gl҃axь.
242: ty̏ prěst҃aa dv҃o ne gnušaí še meně grěšnuju ʾi ne ds҄oínoju rábu tvojù.
243: nь^ spdóbi me víděti ʾwnò ĭže vъzljúbyx ʾi xóštu.
244: ségo radì vldčce bc҃e, pokáži mi ʾi pútь kъ sps҄énïju.
245: ty̏ bǫdì nastavitelnica sps҄énïju moemû.
246: ty̏ ʾíže bys҄ ʾisporučnica, ty̏ me nasTávi káko ʾugoditi sn҃u tvoʾєmû.
247: gl҃júšti ăzь tákova, ʾouslýšax glas҄ ʾidéže mi prïide
248: ʾjako ʾášte prěídešei ʾıʾwrdánь, xóšteši ʾwbrě´sti velikïi pokoì.
249: ʾi ʾjakóže ʾuslýšax, vъzvax velïemь gls҄wm.
250: Vldčce vldčce, ne ʾwstávi meně`.
251: sï´a rex
252: ʾi ʾizýdox poíti kъ ʾıʾwrdánu.
253: ʾi
xoděštu mi Could be analyzed as f.sg.acc too, but a dative absolute makes sense. Such forms (m.sg participle with mi, with Maria as subject) are common in CIAI 1570, based on an older translation. This form seems to have been described by Mirčev (1978:243 - udlъžanieto na deepričastie -mi).
víděv me ně´ky xrs҄tïáninь, gr. eiden: 3sg.aor
254: ʾi
ʾizъ´mь trȉ médnice gr. eugale: 3sg.aor
255: ʾi podas҄ mi radì ʾiméni xv҃ě`.
256: vъzex bo ʾix ăzь
257: ʾi kupix trȉ xlě´by sъ ními.
258: támo vъprosixь ʾєdínogo čl҃ka, koì pútь xodit҄ na ʾıʾwrdánь,
259: ʾi pokáza mi.
260: ʾi ʾábïe pláčjuštu mi xoděx pǫ´tem,
261: ʾi kъ vč҄éri prispěx vъ xrám st҃go ʾıʾwánna prdtčju. blízь ʾıʾwrdána.
262: ʾi vъ dn҃ь tъ̏i pričéstix se vъ monastíri.
263: ʾi ne sъnedoxʹ polь xlě´ba
264: ʾi pixь wt vódi ʾıʾwrdána
265: potom vъzlegox
266: ʾi prěspax támo.
267: ʾi
zaуt҄rà ʾєgda dn҃ь býs҄. sъnídox dolě na réku ау-ligature
268: ʾi ʾwbrě´toxь málь korablь
269: ʾi prěídox.
270: ʾi prïídwx daže do zdȅ
ʾižeže me vdiši ʾavvâ zosimâ. Bakačič: iděže
271: wtvě´šta stárcь
272: ʾi gl҃a ʾєĭ.
273: koliko lě´tь ʾimáši st҃aa wtně´liže єˇsi zde vъ pustíni;
274: gl҃a ʾєmû st҃a.
275: .m҃, lě´t҄, ʾimam ʾavvà zosimâ wtněliže єˇsm zdȅ.
276: gl҃a ʾєĭ zosimâ,
277: ʾi wt kdu ʾwbrětaeši píštu Tvojù daže do dns҄ь.
278: ʾilì káko prěíde tolikoe lě´ti,
279: gl҃a ʾєmû st҃a.
280: dvȁ ʾi pólь xlěba ʾimě´x ʾєgdà prěídox ʾıʾwrdánь.
281: ʾi tóliko ʾisъxóše, ʾjako býše ʾjakóže kámenïe.
282: po málu bw` po malu prěídox sъ nimi. ʾi wt trávi sȅi pustínně.
283: wtvě´šta stárcь
284: ʾi gl҃a єĭ.
285: ʾi káko prěíde tóliko vrě´me.
286: ʾimáše li dosádu wt dïávola, ʾilì nì;
287: gl҃a ʾєmû st҃a.
288: ʾavvâ zosimâ. véštь li me vъprašaeši, ʾidéže
trépeštu ʾizréšti ti. Vmpp-si:Afsan ?
289: zanè ăšte vъspomě´nu tólikye napásTi ʾíže prětrъ´pěx ʾi postrdáxь, bojú se da ne postráždu.
290: pakỳ gl҃a єĭ stárcь.
291: ml҃ju ti se rábě ʾistínnago x҃à
292: ne sъkrî ničtóže.
293: nь^ vъsà skáži mi ljúbvě radì xv҃ě.
294: wtvěšta st҃aa
295: ʾi rč҄é ʾєmu.
296: vě´ru mi ʾimì ʾavvà zosimâ,
297: sédmь na ds҄étь lět҄ sъtvorix vъ pustínju sïju, ʾíže dosadi mnogy ʾimax wt dïávola.
298: zanè ʾєgdà načínax ʾjásti, vъspominax mésa ʾi ríby ʾíže běxu vъ ʾєgípte.
299: vъspominax vinâ mnógaa ʾíže pïáxь vъ ʾєg҄ѵpTe,
300: ʾi
raždizáše s҄ ʾutróba moà. Miklosich: raždizati ʹincendereʹ
301: ʾjako zdȅ pone vodi ne ʾimě´x piti.
302: ʾi pakỳ vъspominax
kozloglásovanïa ʾíže znax, Bakačič: gudénïa
303: ʾi načínax kozloglásovati.
304: ʾi pakỳ vъspominax grě´xy moè, ʾi prs҄tuju dv҃u ĭže položix ʾisporučnícu,
305: ʾi prixóždaaxu mi ʾjakóže slъzy
306: ʾi plakax se ʾwkaánna.
307: ʾi ʾjakóže ml҃ixь bc҃u. svě´tь množaíši prosъ´vte prěd mnojû.
308: ʾi pogybaáxu pomýšlenïa moà zlȁa.
309: káko pově´dati mi ʾavvâ zosimâ ʾógnь ʾíže raspaljáše srdce moè bluda radì.
310: nь^ ʾjakóže mi prixoždaxu tákova pomýšlenïa, léžax dolě na zemlì sъ slъ´zami.
311: ʾi ne vъstax, ăšte ne xotěx víděTi svět҄ ʾw´nь rasípati se pomýšlenïa moà.
312: próč҄e sъ tákovim napástьmi ʾavvà zosimâ, dosaždaema byx, z҃ı, ʾwně´x lě´t҄.
313: wt tolě daže do dns҄ь sъ pomóštïju
prěčs҄tyju mi, ne ʾimějù nikojù dosádu, < *-ǫjǫ ili *-yję ?
314: gl҃a ʾєĭ zosímâ,
315: ʾi proč҄e ne poíska li píštu ʾilì ʾodéždu ʾimeTi;
316: gl҃a ʾemû st҃a.
317: xlě´by wˇny ʾíže ti rex, sъnedox ĭxь vъ z҃ı, lět҄,
318: ʾi wt tólě pitějú se wt trávu zemli seȉ.
319: ʾwděždu že mojù ʾíže ʾiměx prъvě´e. razdraše s҄ ʾi padoše.
320: ʾi stúdeni mnógy ʾiměx nóštïju,
321: ʾi pakỳ vъ dn҃e ʾiměx velíky znoì.
322: tóliko ʾidéže mnogašti padax dolě ʾjakóže mrъ´tva wt studeni mnógye.
323: nь^ b҃ъ ʾíže rč҄é ʾjako ne ʾw xlěbě tъ´kmo žívetʹ čl҃kь, tъ̏i mè pítaše ʾi pokrívaše me.
324: ʾjako tъ̏ polóži vь nb҃sa na ʾwblácěx.
325: zosimâ ža ʾjako ʾuslýša wt písani gl҃et҄, wtvě´šta
326: ʾi rč҄e ʾєĭ.
327: vě´si li st҃a moà wt písani;
328: ʾilì naʾučí te ktô;
329: gl҃a ʾemû st҃a.
330: ʾavvâ zosimâ, ăzь čl҃ka ʾє´šte ne víděx wtnéliže prïídoxʹ zdȅ, tъ´čïju st҃iju ti dns҄ь.
331: nь^ nìže ponè źvěrâ, ʾilì ʾino čtô žívotno viděx tóliko vrě´me.
332: nižè pisánïe věmь ʾili ʾučíx se ʾavvâ moì.
333: nь^ b҃ъ ʾidéže podavaetь razúmь vъ čl҃cěx, ʾwnь` me naʾučì sïá slovesà.
334: ml҃i ʾúbo b҃a ʾavvâ zosimà ʾw mn^ě grě´šnoi radì.
335: ʾjakóže ʾєmû rč҄é st҃a. ʾi zosimâ xótě sъtvóriti metánïa.
336: togdà kósnu se ʾєmû st҃a
337: ʾi ne ʾwstavï ʾєgò sъtvoríti sъvrъ´šenu metánïju.
338: tъ´čïju rč҄e ʾєmû.
339: ʾavvâ zosimâ. sï´a ʾíže ti ʾizrékwx ʾi slýša, bljudì nikomuže rcì doidéže prěstávlju se.
340: nь^ Ty̏ nn҃ja poidì sъ mírwm,
341: ʾi vъ grě´dušteє lě´to xóšteši me víděti pakỳ,
342: próč҄e sъtvóri sïà ʾíže ti gl҃ju.
343: vъ grěduštee lě´to ne prěidì ʾıʾwrdánь ʾjakóže ʾimáte wbýčai.
344: nь^ prěbývai vъ monastíri.
345: ʾjako ăšte xóšteši ʾizýti. ne xóšteši vъzmóšti.
346: ʾi vъ velíkyi
čeTvrъtьkь vč҄érь, prïimì st҃aa Taína dobrě`, Тв ligature
347: ʾi prinési na ʾıʾwrdánь,
348: ʾi ʾwžidaí me tamo.
349: ʾjako wtně´liže prïidwx zdȅ, ʾє´šte ne pričésTix se.
350: ségo radì ml҃ju ti se da mi prineseši st҃oe pričeštenïe.
351: ʾi da rč҄eši ʾi ʾavvâ ʾıʾwánnû ʾigúmenu
monasTirskomu bljústi se dobrě`. Ти ligature
352: ʾjako mnw´ga zlȁ sútʹ vъnútrь monas҄tíra, ʾíže trébujutь ʾispravlénïa.
353: sï´a rč҄e st҃a
354: ʾi ʾábïe wtbě´že vъ pustínju.
355: stárcь že čjúždaše s҄ káko rč҄e ʾwbýčai monas҄tírsky. ʾi káko vděše sъgrěšénïe monas҄tirʹskoe.
356: ʾi tъ´čïju padě dolě na zemlì,
357: ʾi cělova mě´sto ʾidéže stoáša st҃a
358: ʾi bl҃godarešti b҃a, vъzvráti se vъ monastir҄,
359: ʾjakóže prïídě drúgoe lěto, po ʾwbýčai monasTírskomu, xotěáše zosimâ ʾizýti ʾi ʾwnь`,
360: ʾi ne vъzmóže.
361: ʾjako vъzétь ʾєgò trésavica.
362: ʾi togda vъspomě´nu káko rč҄e ʾєmû st҃a, ʾizýti ʾizъ monastíra.
363: próč҄e sъtvori málo dn҃y tresaviceju drъžim
364: ʾi pakỳ ʾiscě´le.
365: ʾєgdà že prispě` velíkyi čétvrьtokь.
vъzè st҃oe pričešténïe ʾjakóže rč҄e ʾemû st҃aa. Bakačič: vъzétь
366: ʾi vъzét҄ malo smókvy ʾi fíniky ʾi léštu kvášenu vъ vódě.
367: ʾi poidè blízь rě´ky,
368: ʾi ʾwžídaše víděti st҃uju.
369: ʾi plákaše mnóžae kako zakásně st҃a ʾi ne prixódit҄,
370: ʾi pakỳ prïídoše ʾєmû támo ʾi druga pomýšlenïa.
371: ʾi vъlágaše vъ ʾumь svoì ʾjako ăšte prïídetь st҃a, sъ čim xóštet҄ prěíti ʾıʾwrdánь ʾíže kórablь něs҄.
372: sï´a vъspominaše, vídě st҃uju
373: ʾi prispě
374: ʾjakóže ju [vídě] stà.
375: ʾi páky starcь
čjuždaše s҄ sъ čim prěíti. Bakačič: diveše
376: ʾi ʾábïe zré ju
377: ʾi sъtvóri krs҄tь svoì.
378: nóštь bě̏ vrě´me ʾi meséčina čisTa
379: ʾi zré ju.
380: ʾjakóže sъtvóri krs҄tь. ʾwbrěte s҄ wt drúgoju sTránu rě´ky.
381: zosimâ že ʾjakóže ju vídě sъtvóri wbrázь poklóniti se.
382: ʾi gl҃a ʾemû st҃a,
383: ʾavvâ zosimâ čtô xóšteši sъtvóriti.
384: st҃aa taína nósiši
385: ʾi xóšteši sъtvóriti metánïa;
386: gl҃jušti slóvo sȅ st҃a prispě` kъ stárcu
387: ʾi rč҄é
388: bls҄vi me ʾavvâ
389: bls҄vi me,
390: potom vъloži stárca
391: ʾi ʾizrč҄e ʾєĭ oč҃é nášь, ʾi vě´ruju vъ ʾєdínogo b҃a.
392: ʾi cělova ʾegò po ʾwbýčai ljúbvě.
393: ʾi togdà pričésti se
394: ʾi réčε.
395: nn҃ě wtpúštaeši rábu tvojù vldko sъ mirom po gl҃ju tvoʾєmû,
396: ʾjakože viděstě ʾꙫči moi sps҄énïe
Tvoe. Тв ligature
397: Togdà gl҃a stárcu.
398: prosti me ʾavvâ zosimâ.
399: ʾi drúgo xótěnïe da sъtvóriši mi.
400: nn҃ja poídi vъ monastíri tvoem sъ pomóštïju bž҃ı´ju.
401: ʾi vъ gréduštee lěto, pakỳ prïidi na mésto ʾidéže me ʾwbrě´te prívy krátь.
402: ʾi xóšteši me viděti ʾjakóže vъsxóštet҄ b҃ъ moì.
403: gl҃a ʾєĭ stárcь.
404: rábo ʾistínnago b҃a. nь^ kogdà bdǫ ds҄oínь poslědstvováti ti.
405: nь^ ponè vъzmì wt sï´a ʾíže ti prinésox pištu.
406: prosTrь bò st҃a rǫ´ku Тр ligature
407: ʾi vъzet҄ tъ´kmo trȉ zrъ´na wt léšti.
408: ʾi pakỳ sъtvóri krs҄tь svoì,
409: ʾi prěíde ʾıʾwrdánьskaa rě´ka više, ʾjakóže ʾi prъ´vi krátь.
410: stárcь že vъzvráti se vъ monas҄tírь svoì slávešti b҃a.
411: nь^ mnógaa skrъbeáše
kako ne uvdě ʾimě st҃ěì. Bakačič: jáko ne vьprosì ímene Stýe
412: próč҄e naděáše s҄ pakỳ vъpróstitï ju.
413: ʾєgdà že prispě pakỳ lě´to. ʾi dn҃y sírni, ʾizýde ʾizь monastírь po ʾwbýčai ĭže ʾiměáxu,
414: ʾi xoždaaše po pustíni zréšti samo ʾi ʾwnámo ʾєdà bò víděti st҃ǫę gdȅ.
415: ʾi ʾjakóže ju ne ʾuvdě´
nače plákati sTárcь, Bakačič: Načétь i plákaše stárьcь
416: ʾi sъ slъ´zami mnogymi gl҃aše kъ b҃u.
417: b҃e mói velíkosílně. ʾíže me spdóbi víděti tákovoe
taínsTvo, ne razlučaí me ʾi dáže do koncà sъvrъ´šiti. Тв ligature
418: spdóbi me x҃è moì polučiti mi pakỳ ml҃tvami єeˇ rábě tvoè.
419: sï´a gl҃juštu stárcu. zrȅšti na dě´sno ʾi na lévo ʾєdà vídětï ju,
420: ʾi zréšti vidě ʾidéže bě̏ končála ʾi sъ krъsténi rǫ´cě.
421: ʾi
glávu ʾєi bě´še kъ zapadu. gr. to kefali - n.sg.nom i acc
422: ʾi ʾjakóže ju vidě teče plačjúšti se.
423: ʾi ʾwséza nozě st҃ěi
424: ʾi kropěáše ʾix sъ slъzami ʾєgò.
425: ʾєlíko bò móštno slъ´zeše
426: ʾi wt ѱáltira réče neporoč҄ny,
427: ʾi togdà čjúždaše s҄ čtô sъtvóriti
428: ʾi ăbïe
vídě výše gr. blepei: 3sg.prs!
glávye st҃ěi, ʾi bě̏ písana zemljà, ili Nfsdn ? -ye něstь vъ f.sg ā-osnově sъštestvitělnyxь, tьčiju u sъložnyxь tvarь prilagatělnyxь
429: ʾi gl҃aše táko
430: ʾavvâ zosimâ. pogrě´by tělo směrénïe marï´e
sï´e ʾíže ʾwbrě´te. < *se ? *seę ? analogia po *vsyę?
431: ʾi ml҃i b҃a ʾw mn^ě radì.
432: skónčáx že se vъ ms҄cь farmuѳïa, sy̏reč҄ ʾaprílïa. vъ nóšti ʾwnoì ʾidéže pričéstix se.
433: sï´a pisánïa ʾjakóže vídě zosimâ, čjúždaše s҄ kto ʾix sъpísa.
434: rekla bô bě̏ ʾєmû st҃a káko ne vě´stь pisánïa ʾi káko dvȁ ds҄etь dn҃y púta, vъ ʾєdínь čas҄ poíde st҃aa.
435: ʾi próč҄e čjúždaše s҄ pakỳ sъ čímь ʾiskópati zemljù.
436: támo vídě malo drě´vo dólě na zemlì povrъ´ženno,
437: ʾi načétь sъ ními kopati zemljù.
438: ʾi ne vъzmóže.
439: ʾjako bě stárь
440: nь^ ʾi mě´sto bě̏ mnógo suxo.
441: ʾi ʾábïe vídě ʾєdínogo lъvâ ʾíže ližaše nózě st҃ěì
442: ʾi ʾjakóže ʾєgò vídě ʾouboá se.
443: ʾjako vъspomínaše slóvo st҃ěi ʾidéže rč҄e. ʾjako źvěrâ ne vídě vъ
četiri ds҄étь lě´t҄. Ти ligature
444: proč҄e sъtvóri krs҄tь svoì,
445: ʾi naděєˇ se ne vrě´ditï ʾєgò,
446: ʾi wtvě´šta kъ lъ´vu
447: ʾi rč҄e.
448: ʾw` źvěrû ne ʾukrótimi. ponéže sila bž҃ı´a prinesla te єs҄ zdȅ pomóšti mi, ʾiskópai zemljù pogrebʹsti st҃ěi móšti.
449: ʾjako єˇsmь ăzь stárь
450: ʾi ne vъzmógu. nižè kópati nižè poíti prinésti dělánïa kópati.
451: ʾi ségo radì ty̏ sъtvóri gróbь st҃ěì.
452: Síce rč҄e stárcь.
453: ʾi ʾabïè lъ´vь vъzъmь sъ prědními nógami
454: ʾi ʾiskópa ʾєlíko pokriti tělo st҃ěi,
455: ʾi ʾjakóže ʾiskópa
sъTvori metánïa kъ stárcu Тв ligature
456: ʾi vъníde vъnútrь pustíni.
457: stárcь že pogrébe tělo st҃ye támo ʾidéže ju ʾwbrě´te.
458: ʾi vъzvráti se vъ monas҄tírь slávešti ʾi pojúšti b҃a.
459: nь^ ʾigúmenь ʾıʾwánnь obrě´te mnwgaa prěgrěšénïa vъ monas҄tíri, ʾjakóže rč҄e st҃a.
460: támo bw` vъ tom mostíri skončá se starcь zosimâ .r҃, lě´t҄. stárosti,
461: Sï´a sutь dě´la
bludnici ljúbymici. bezъ člena! Sv.d.: na blúdnica+ta
462: sȉ sut҄ dobrodě´teli
ʾouničižénïe ženỳ. Miklosich: ouničiženie ʹcontemptusʹ, ouničižiti ʹeѯoudenoun, nihili facere, katarasѳai, exsecrariʹ
463: bludnica po ʾistíně bě̏,
464: nь̏ ʾi velíkye dobrodětelïe єˇe, spdobyše ju vъ crs҄tvy nbs҄němь.
465: grě´šnaa bě̏,
466: nь^ ʾi pokaánïemь sp҃sé se.
467: zanè da vidímь kako pósti se.
468: da vdímь [káko] trúdi se.
469: ne bě li tȁa grěšni[ca];
470: ne bě̏ li ʾi tȁ ʾuničížena;
471: ségo radì ʾi ʾí my̏ da pokaém se ʾw grěsě´x našix.
472: ʾi da ne pádemь vъ wtčaánye, ăšte ʾi ʾjakóže peskь mórʹskyi, sút҄ sъgrěšenïa náša.
473: ně´s҄ ni ʾєdínь grě´x ʾidéže bolitь mls҄tь bž҃ï´a.
474: nižè єs҄ nikoe prěgrě´šenïe, ʾíže ne ʾispravljáet se pokaánïemь.
475: prïémlet҄ b҃ъ pokaánïemь vъsákomu.
476: tъčïju prilěžne da ʾwbrátim se.
477: sъ vъsem srdcemь da kaєˇm se.
478: ʾi prïémletь nas҄ b҃ъ.
479: ʾjako єs҄ mls҄rdь ʾi mng҄o mls҄tívь.
480: ʾi da ne gl҃emь ʾjako da tvorim grě´xy mnógy, ʾi poslěžde xoštem kaáti se.
481: ʾjako kTo
trьžьsTvuetь táko sp҃senïe ʾєgò, ne spdobljáetь b҃ъ tákovago pokaati se. Тв ligature
482: ʾi čtô vě´mь ăšte ʾi do vč҄era ʾumrem;
483: ʾilì kogda razuměĭmь čás҄ sъmrъ´ti našeì,
484: sego rad` povelě` g҃ь vъ st҃mь ʾєѵg҄lïi,
485: bditè, ʾjako ne věstě dn҃ь, nì čás҄, vъ nže sn҃ь čl҃čsky prïídet҄,
486: ʾi ponéže ne věmi čas҄ sъmrъ`ti nášei, da ne lénim se sp҃sénïa nášego.
487: da ne wtčaím se dobroti dš҃i našeì.
488: zanè lě´nostь nikogdà dóbro ne ʾispravljáetь.
489: nìkogdà bl҃go ne sъvrъ´šaetь. nìže tělésnoe nìže dš҃evnoe.
490: ʾi ʾjakóže ktô ăšte ʾwblě´nit se nivě` svoʾeì ʾilì lozíju svoeˇmu ʾi ne ʾwkopaváetь ju, pogubljáetь se
wt trъ´nïemь ʾi býlïemь ot + inst !
491: táko єs҄ ʾi vъ dš҃i vъsákomu xrs҄tï´áninu.
492: ʾєgdà ʾwblě´nit se čl҃kь dělánïju bž҃ı´ju ʾi prinošénïe dš҃i ʾєgò, ʾábïe pogýbaetь dš҃a čl҃ku ʾwnómu wt pomýšlenïa zlȁ, wt mъčtanïa běsw´vska. ʾi wt ʾína naxóždenïa lukava.
493: ségo radì podbaetь ne leniti se
dóbroTi dš҃e nášei, Ти ligature
494: ʾi gl҃émь,
495: dns҄ь grěxy da sъtváraemь,
496: ʾi
zaуt҄ra xoštem pokaáti se. ау ligature
497: vъ ʾjunosti nášei da sъgrěšenïe tvorim,
498: ʾi vъ stárosti nášei xoštemь kaáti se.
499: zanè tákova pomýšlenïa sút҄ lukavago dïávola. ʾíže dóbroti dš҃amь našim ne xóštet҄.
500: ăšte vъ juˇnosti nášei ne xóštem pokaáti se, ʾidež҄ možem rábotati kánona dx҃ovnika nášego, káko pokaém se vъ stárosti našeì ʾidéže ne moštʹni tělesem nášeimь. ĭže ne móžemь nižè pokaáti se, nižè póstiti se. nižè bdě´ti nižè ʾinì trud tvóriti grě´x radì nášix.
501: nnja ʾidéže ʾimami vrě´me.
502: nn҃ja da pokaém se vъsáko.
503: dns҄ь ʾidéže tvorímь grě´xy. dns҄ь ʾispovědaím se,
504: zanè ʾjakož҄ glet҄ prěmǫ´dri solomonь, ne vě´mi čtô ráditь
zaуt҄rà. ау ligature
505: sȉréčь ne vě´mi čtô xóštet҄ býti dáže do ʾutrà,
506: da ne ʾjavljáemь sebe ʾjako besъmrъ`tny.
507: da ne sъgrěšaemь ʾjako ʾє´že ne xoštem ʾumréti kogda.
508: nь^ razúměvaímь ʾjako krátkь ʾi vrě´meny єs҄ žívotь náš҄. da ʾispravim sámi sebě.
509: da wtvrátim volju nášu vъ bl҃goe.
510: da ʾizměnim ʾoumýšlenïa náša kъ polʹzy dš҃i nášei,
511: ne pomýšljaimь tъkmo káko ʾwbógatiti se. ʾilì káko ʾwblě´šti se. ʾilì káko pítati se.
512: nь^ páče množae da pomišljáimь káko ʾugóditi x҃u. káko da sъvrъ´šim dobrodě´telь. káko da ʾulučim crs҄tvïe nbs҄noe.
513: zanè ʾi g҃ь táko námь zápověda vъ st҄mь ʾєѵg҄lïi
514: ʾi gl҃etь.
515: ne pécete s҄ dš҃eju vášeju štô ʾjastè ʾilì čtô pïéte nìže tělom vášimь vъ čtô ʾoblě´cěte s҄.
516: ne dš҃a li bólše єs҄ píšti ʾi tělo ʾoděždy;
517: sy̏reč ne pomýšljaíte vъnutrъ dš҃ax vášix čtô jáste ʾilì pïete,
518: nižè ʾiměíte pomýšlenïa vъ čtô ʾoblě´čete telěsi vášego.
519: něs҄ lì dš҃a váša bólšaa wt ʾásTïa.
520: něs҄ li tělesà váša bolʹša wt ʾwdě´žde;
521: skazúetь ʾjakó eˇže
ʾoumyšljáetě radì ʾjastïa ĭže něs҄ ničtóže, káko ne pecě´te s҄ ʾi dš҃e svoeeˇ radì ĭže єs҄ veštʹ accent struck over the ы
čъsTněíša vъsego míra. Тн ligature
522: ʾi pakỳ povelě` po dólě g҃ь,
523: vъzrite na ptici nbs҄ny,
524: ʾjako nì séjutъ
525: ni žnut҄
526: ni sъbýrajutь vъ žítnici,
527: ʾi wtc҃ъ vášь nbs҄nyi pítaetь е,
528: ne ví li lučšïi єˇstě ʾwněx,
529: ktô že li wt vas҄ péšti se móžetь priložíti vъzrástu svoeˇmû lъkatь ʾєdínь,
530: sȉrěč҄ víditě na ptíce ʾidéže lě´tajutь po vъzduxu,
531: káko ni sě´jutь
532: ni žnut҄,
533: nižè sъbýrajutь vъ žítnice,
534: ʾi b҃ъ wtc҃ъ vъsem pitaetь téxь,
535: vy̏ že bô čl҃cy ne ʾizměnenili ʾєstě mnóžae wt tě´x;
536: ktô že li wt vásь ʾumísliti móžet҄ priložiti tělesi svoeˇmu lъ´kat҄ ʾєdínʹ.
537: ʾi pakỳ povělě`
538: ʾo ʾwdě´žde čtô pečéte se.
539: vъzriTe na
kríny selnye, Miklosich: krinъ ʹkrinon, liliumʹ
540: káko rastǫ´tь,
541: ne truždajút se.
542: ni prědut҄.
543: gl҃ju že vámь
544: ʾjako nì solomonь vъ vseì slávě svoeĭ ʾwblě´če se ʾjako ʾєdínь wt six.
545: ăšte že séno sélnoe dns҄ь súšte, ʾi ʾutrè vъ péštь vъlagaémo, b҃ъ táko ʾwstavljáetь,
kólmi páče vasь málově´ry, Miklosich: kolьmi ʹposon, qrantum, quantoʹ, slk. Biblïa: kolmi pače ʹo to viacʹ
546: sȉrě´č҄ počtô radì ʾumýšljaete radì ʾwdežde.
547: pone razuměíte cvě´tïe polʹskoe,
548: káko rástutʹ
549: ne truždajút se,
550: nižè prědut҄.
551: gl҃ju vámь
552: ʾjakóže ni solomónь vъ mnozěx ʾєgò krásotax ʾi čъ´sti. ne ʾwblě´če se ʾjakóže ʾєdínь wt syx ʾwblě´šti se tákovoju krásotu ʾjakóže sut҄ ʾoukrášenna cvěTïa.
553: ăšte že sě´no polʹskoe ʾidéže dns҄ь єs҄, ʾi
zaуt҄rà vъlagajutь vъ péštь ʾi sъgáraetь, b҃ъ ʾwdě´vaetь ʾi ʾoúkrášaetь táko, kóliko pače vas málověry nε xóštet li vi ʾwblě´šti, ау ligature
554: ne ʾoúbo pečete s҄ gl҃júšte, čTò ʾjamì, ʾilì čtô pïemь ʾili čimь ʾwblěcěm se,
555: vъsě´x bò six ʾєzýčnici ʾištut҄.
556: vě´stь bô wtc҃ъ vášь nbs҄nyi. ʾjako trěbuete vъsà sýix.
557: ʾištéte prěžde crs҄tvïa bž҃ı´a ʾi právdy ʾєgò
558: ʾi sï´a vъsà priložit se vám.
559: sy̏reč҄ proč҄e ne pomýšljaite gl҃jušte čtô jămì ʾilì čtô pïémь, ʾilì čímь ʾwděždim se.
560: zanè sï´a vъsà ʾęzýci ʾištut҄.
561: zanè b҃ъ wtc҃ъ vášь ʾíže єs҄ na nbs҄ěxь vě´stь trěbovanïa sï´a vъsà.
562: ségo radì ʾištéte prъ´věe crs҄tvye bž҃ı´e ʾi právdy ʾєgò.
563: ʾi sï´a vъsà sъvýše podaet se.
564: próč҄e ʾi ʾimy̏ ljúbymici, ne pomýšljaimь tákovaa.
565: nь^ dš҃amь nášimʹ prinošénïa da pomýšljaimь.
566: sps҄enïju nášemu da poʾučaím se.
567: dš҃amь našim da potaštim se káko pitanïixь sъ slovwm bž҃ï´emь.
568: dš҃amь našim da potъštim se káko napoíti ʾix, sъ ʾučénïemь bg҃oʾugódnyx.
569: dš҃i náše da ponudim káko ʾwblě´šti se sъ dobrodě´telmi.
570: radì da nas҄ spdobytь x҃s´, zdȅ prěíti zdráva bespečálny, bl҃godn҃ьstávny, ne bláznьni, wt vrágovь dš҃evnyix ʾi tělésnyix.
571: támože nas҄ da spdóbitь věčnaágo ʾєgò crs҄tvya.
572: ʾjako Tomu pdobaetь slv҄a čs҄tyi ʾi poklanjánïe, sъ beznačélnym ʾєgò ʾoc҃emь. ʾi prěst҃mь ʾi bl҃gymь, ʾi žívotvóreštïimь ʾєgò dx҃omь. nn҃ja ʾi prs҄no ʾi vъ věkỳ věkwm,
573: ʾamin҄:♣